Není tomu ještě ani rok, co koňský svět obletěla zpráva, že velké mezinárodní závody zachvátila epidemie herpesvirů a koně (drazí koně) na to umírají. Chvíli to trvalo, ale najednou tu bylo nařízení o testech a očkování proti EHV-1 při účasti na hromadných akcích. Najednou nebyly vakcíny, protože všichni potřebovali ne jednu, ale 2-3 dávky (podle výrobce). A ve chvíli, kdy by tedy měla být naočkována větší část populace koní, tak toto nařízení bylo zrušeno. A proč? Protože údajně nehrozí další epidemie. A tady si dovolím nesouhlasit. EHV v ČR je, bylo a bude. V celé Evropě je to velký problém. 

Myslíte si, že vašemu koni herpes nehrozí? Že když není povinné očkovat proti herpesvirům, že riziko je nižší? Tato představa je krásná, ale velmi naivní.

Tak si představte, že když už máme jako veterináři to štěstí a kůň přežije neurologické onemocnění dostatečně dlouho na to, aby se dala udělat diagnostika a potvrdit onemocnění herpesviry, tak protože herpesviry nejsou nákaza povinná hlášení, tak se o tom Státní veterinární správa nikdy nemusí dovědět. Jediný orgán, který má pravomoce udělat oficiální mimořádná veterinární opatření, tedy izolaci stáje atd. Takže vy se nikdy nemusíte dozvědět, že vedle ve stáji umřel kůň na herpes. Dodržování izolace chovu je v tomto případě tedy pouze dobrovolné a nemáme jak zabránit majiteli koně, který byl v kontaktu s infekčním koněm, aby koně nepřevezl. Nemůžeme donutit personál, trenéry ani jezdce, aby nechodili do jiných stájí. Takže zde se spoléháte čistě na zodpovědnost jiných, zda váš kůň onemocní herpesviry nebo ne.

Pár faktických informací o herpesvirech:

• Známe několik druhů: EHV-1 (respirační a neurologické onemocnění, aborty), EHV-4 (respirační onemocnění, aborty), EHV-2, EHV-5, EHV-3
• Po infekci se koně stávají doživotními latentními nosiči, u kterých může kdykoliv dojít k reaktivních viru
• Nejhorším onemocněním je tzv. myeloencefalopatie (EHM), kterou způsobuje EHV-1
• Inkubační doba – nejčastěji 4-6 dní od kontaktu
• Rizikem pro přenos jsou místa s větší mobilitou koní a zejména stav imunosuprese či stres
• Přenos probíhá zejména kapénkově, přímým kontaktem, ale také předměty nebo oblečení na sobě mohou mít virus dlouho dobu. Virus je v prostředí celkem odolný a podle podmínek přežívá několik dnů.

Klinické příznaky EHV-1 a EHV-4:

• Horečka – může být přechodná a často je jediným klinickým příznakem, většinou se vyskytne 1.-2.den onemocnění a pak v druhé vlně 6.-7.den
• Respirační onemocnění (kašel, výtok z nozder, apatie, nechutenství…)
• Aborty – nečekaný abort ve vysokém stupni březosti
• Neurologické onemocnění – ataxie, náklon hlavy, ulehnutí, neschopnost se vymočit …

Prevence:

• Hygiena chovu
• Dobrá organizace chovu (karanténa nově příchozích, stálé a malé skupiny koní, ochrana zejména březích a chovných klisen atd.)
• Pravidelná vakcinace všech koní v chovu (stádová imunita)
  • dostupné vakcíny na jsou ne EHV-1 nebo kombinovaná na EHV-1+4

K vakcinaci by mělo zaznít to, že bohužel před propuknutím neurologické formy (EHM) vakcíny nechrání. Neurologické onemocnění je většinou velmi závažné a často končí úhynem nebo eutanasií. V čem, ale vakcíny pomáhají je, že u očkovaného koně snižují virémii (množství viru v těle) a hlavně snižují infekčnost, tedy množství vylučovaného viru.

Tento článek je velmi stručný a rozhodně nezahrnuje celou problematiku herpesvirů. Nejvíce ohrožuje březí klisny a reprodukci obecně, ale článek se zaměřuje zejména na koně sportující a všeobecný chov.